Audioknihy - Česká literatúra

Prahou obchází strašidlo reálného socialismu. Jenže někomu jsou jeho pakárny buřt. V 80. letech byla svoboda daleko víc než poznaná nutnost, a proto pár jedinců z okraje společnosti utvořilo náhradní rodinu ve sběrně surovin v pražských Vysočanech.

Málokdy se stává, že se někdo rozhodne vydat příběh o příběhu, který tomuto příběhu předcházel.

Archiv Supraphonu, Českého rozhlasu a České televize ukrývá obrovské množství zvukového materiálu z uplynulých desetiletí. Mezi nimi pak svým rozsahem vévodí nejrůznější projevy, pásma a pořady, které propagovaly totalitní režim.

Když se vám chce brečet… můžete se utěšit poslechem třinácti citlivě vypointovaných povídek spisovatelky Terezy Boučkové, které ukážou, že v tom nejste sami a že i na chvíle, které vypadají tragicky, lze později nahlížet s pobaveným odstupem.

Proč zemřel Jan Krempa? Byla to vůbec vražda?

Tak trochu český James Bond 60. let, a pokud jej autor svede dohromady se stejně silným protiháčem, užije si čtenář, potažmo posluchač s rozkoší vtipné vypointované dialogy.

Hrají Tomáš Töpfer, Jan Hartl, Helena Friedrichová, Jiří Sovák a Jaromír Hanzlík. Dobročinné CD ve prospěch Centra Paraple, které pomáhá vozíčkářům.

Svou variaci na námět parodické opery Johna Gaye napsal Václav Havel na výzvu Činoherního klubu. Jenže když ji v roce 1972 dokončil, bylo jasně, že naděje na uvedení Žebrácké opery v pražském divadle byla příliš iluzorní.

Příběhy speciálně zvolené pro poslech (nejen) v adventním čase. Čeští spisovatelé a herci píší a vyprávějí o Vánocích.

Je pondělí 28. října. Desetiletý Jenda se těší, že si po škole zahraje s kamarády fotbal. Jenže jeho tatínek, učitel Antonín Vosika, s ním má na odpoledne jiné plány. Zatraceně, zdržení před blížícím se důležitým zápasem si Jenda nemůže dovolit!

Překladatelka čte ze svých překladů dramatu Kdokoli Huga von Hofmannsthala, dopisů Franze Kafky přátelům a poezie Richarda Pietraße, Friedricha Nietzscheho a Franze Wurma.

Pavla, hrdinka generačního románu Bereme, co je, se narodila po druhé světové válce. Její prarodiče, cihelňáci z předměstí Vídně, přijali výzvu prezidenta Beneše k zahraničním Čechům, a vrátili se do původní vlasti.