Tento produkt je v češtině. Dvojverší Karla Sýs na kresby Kamila Lhotáky z padesátých let, které takto nikdy nevyšly. Ani Kamil Lhoták ani Karel Sýs nikdy Ameriku nenavštívili, přesto se ale dokázali vcítit do atmosféry této podivuhodné i rozporuplné země.

Čtvrtá sbírka básní Kristiny Láníkové pracuje s napětím mezi intimitou a odosobněností, láskou a léčením, soukromím a popkulturou, vzpomínkou a medikací, niternou výpovědí a reduktivní textovou koláží, mezi vlastním hlasem a společenskými stereotypy.

Nejezděte na vesnici za babičkou, raději tam rovnou vyrůstejte, dokud si nezačnete všímat, kde to vlastně jste. Je tohle dospělost, ptá se trávy ve stráni mladý muž s kosou. Ano, odpovídá mu stráň. Lubomír Tichý (2003) studuje bohemistiku na Filozofické fakultě UK.

Básnický debut Lukáše Tomáška Chorály na městě je působivou skladbou o dvanácti oddílech, složených vždy z jedné až osmi básní. V názvech dominuje slovo hlas ve smyslu prvotní promluvy, zpěvu, modlitby, rozmluvy, vnitřní promluvy, zvuku a ozvěny.

Svoji první báseň zveřejnila coby třináctiletá. Její básnický talent je nejen zcela nesporný, ale také nevídaný.

Michaela Horynová se narodila roku 1989, žije v Hradci Králové. Básně publikovala např. v Hostu či internetovém časopise iLeGaLiT. V říjnu roku 2014 se stala laureátkou 42.

Poezie ticha a pomalosti; poezie času pádivého; poezie bezčasí; sbírka básní pro všechny „sfingy a hlemýždě“.

Michal Šanda (1965) je zkušený a známý autor, vydal řadu básnických sbírek, povídek, divadelní hry. Postupem času si dokázal vybudovat zcela osobitou a nezaměnitelnou poetiku. Jeho nová knížka je z hlediska žánrů velice pestrá a proměnlivá.

Milada Horynová (roz. Mucalová, 12.3.1954 v Praze) vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy estetiku. Pracuje v národním památkovém ústavu v Praze. Básně píše od svých šestnácti let.

Tento produkt je v češtině. Léto, Klekání, Pohřeb, Svině, Úzkost, Oči, Tma… Básnický most z lásky do smrti (a zase zpátky) s klenbovými svorníky rukodělných ilustrací Viktorie Rybákové.

33 básní v slovenčine a 18 básni v nemeckom alebo anglickom preklade spájajú témy židovský osud a holokaust. Ako v predslove píše popredná česká poetka Jana Štroblová, „Richter je básník, spontánně reagující i na sebenepatrnější podněty zvenčí.

Milan Šedivý (1977) vydal už pět básnických sbírek a jeho nová knížka Pod Hádovou hadovkou zřetelně potvrzuje, že jde o autora inspirovaného, ale i poučeného. Šedivého básně vytvářejí až přeludnou realitu.