Popísané páperie je zbierka intímnej poézie autora, ktorý je známy svojou ľúbostnou poéziou nielen na Slovensku, ale aj v Českej republike.

Výbor z básnické tvorby významného ukrajinského básníka a prozaika lemkovského původu Bohdana Ihora Antonyče (1909–1937) vychází při příležitosti 100. výročí jeho narození. Jde o první samostatné knižní vydání Antonyčova díla v češtině.

Päť dlhých kaleidoskopických básní taiwanského básnika a buddhistického mysliteľa zoznamuje slovenského čitateľa s exotickou prírodou, filozofiou a s osobitými umeleckými postupmi budovania poetického textu na princípoch buddhistického učenia.

V pořadí třetí sbírka unikátního básníka pražského undergroundu je na světě! Po mystickém NAPOSPAS (2002), úhelném díle DO EXITU NETVORA (2011) přichází na svět kniha klidnější, reflektující, smířlivá. Smířlivá však jen na první pohled.

Autorka staví své verše především na nevšedních zážitcích, které se jí v každodenním životě nějakým způsobem dotkly, jedním ze základních prvků její poetiky je přitom hra s jazykem.

Druhá sbírka básníka Dominika Melichara nese název Mizanscény. Tentokrát koncepčně sevřenější kniha doplněná fotografiemi Sáry Richterové, které básně neilustrují, ale vstupují s nimi do dialogu.

Tento produkt je v češtině. V nové sbírce známého básníka najdete miniaturní „detektivky“, ve kterých se motivy z televizních seriálů rafinovaně mísí se starověkými mýty, velmi současně pojaté básně na biblická témata i třeba ve verších psané rodinné memoáry.

Sbírka veršů Eugena Brikciuse je další z řady snad nevyčerpatelných drobných hříček, nápadů a jazykových hrátek známého básníka, filozofa, scénáristy a výtvarníka; tentokrát se mimo jiné ocitáme v restaurantu, kde básník tráví své všední i nevšední chvíle.

Igor Mirović (nar. v roku 1968 v Kruševci, Srbsko) uverejnil tri básnické zbierky Nebo nad Byzantskom (1994), Kremeň plameň (2004) a Návrat do Logosa (2020, vydal Spolok slovenských spisovateľov). Tú tretiu zbierku tvorí sedem básnických cyklov.

Knížka s podtitulem Vnitřní autoportrét: básnická studie lidského bytí se pomocí minimalistických básní a kreseb snaží „zachytit tvary člověka“, který pevného tvaru pozbyl. Člověka, který touží po životě a po svobodě.

Výbor z díla Jaromíra Urbana nereprezentuje pouze samotného autora, ale osobitou poetiku pražských, respektive severočeských umělců-solitérů narozených ve 40.

Kniha-létavice. „Ach létavice / lehce letící lunárním rokem,“ osvětluje obrazy zapadlé v dějinách i v legendách, „tak a tak“, klidně.